PHENOMENAS 8: Prague Brewery – Pražské pivovary
02.07.2012

Kdo se více či méně zajímá o pivo, měl by alespoň jednou navštívit pivovar. Když jich je v jeden den hned sedm, tím lépe pro Vás. Ánébó taky ne. Pivovarů byly v Praze za dávných časů desítky. Kvůlivá udržení kvality se pochopitelně sdružovali. Jistotou je, že Praha je jediným městem v ČR, kde jich je stále ještě požehnaně a dají se za jedno vodpoledne vobjehnout.

Hned z kraje bych měl říci, že všechny pivovary v našem testu se nachází v Praze. To je také důvod, proč píši tuto „předmluvu“. V té Vás chci upozornit, že pokud nejste zahraniční turisté, budete velmi překvapeni. Jestli mile, to nedokáži posoudit. Drtivá část našich zastávek nese označení minipivovar, jenže nejvíce financí bohužel není z piva, ale z reklamních produktů a z větší části i z kuchyně.
Asi namítáte správně! Jste v Praze vesničani tak co byste chtěli?! Ale uznejte sami, vařit dvě piva a k tomu mít na prodej 25 variací pivních sklenic, triček, čepic a dalších 300 reklamních věcí, které dokola různými styly napomáhají prodeji, je docela silný kafe.

Buď již, kde chceš.

Ale i plusy přijdou, nebojte se nic. Opravdu to má cenu číst až do konce.

Začínáme v Sousedském pivovaru Bašta (U Banshetů) 
Zvláštní úkaz námi zatím nikde neviděný. A to pípa na chodbě, zády k hostům. Jestli je to dobře či špatně je nám v podstatě jedno. Prostor pro 100 hostů, je nekuřácký. V létě velmi příjemná terasa, pohled na varny sem tam zelená termixoidní barva obkládaček evokující školní jídelnu. WC pro Prahu tak typické je v jiném patře. Nevím proč, ale rekonstrukce těchto místnůstek (zdrobnělina je na místě) přichází na řadu jako poslední byť lokál funguje již několik let. V tomto případě od roku 2007. Branku s míčkem (jako pisoáří doplněk), do kterého se trefujete svým mocným proudem a tím minimalizujete rozstřik po okolí svůj účel neplní. Chybí totiž míček. Nebo tu má být fakt jen ta branka?  Teď se dostáváme k důvodu proč na WC vlastně chodíme. Pivo pouze pšeničné, světlé a tmavé. Obě dostanete do ne zrovna dobře umytých sklenic. Žádný speciál jako nakuřované, mnichovské bohužel nebylo. Muzeum s posezením a pecí, kde se vytváří zdejší speciality zaregistrujete celkem snadno. Za zmínku jistě stojí 12° polotmavá varianta pšenice, ve které cítíte karamel a pěknou sladovou plnost. Další zajímavostí je velká nabídka rumů … v pivovaru …  inu proč ne.

Přes celou Prahu jsme se vláčeli na Bulovku do pivovaru Richter Brewery. Takhle by měla vypadat pivovarská hospoda. Teplé tmavé dřevo, efektní varny, vkusné doplňky. Bar s pípami působí bytelně, majestátně, zkrátka tak by to mělo vypadat. Piva na čepu byla čtyři, tak to vezmu v rychlosti. Ležák: všechno špatně, tam snad odpovídala jen barva. Weissbier: OMG, překyselená, velmi neosvěžující chuť a někteří z nás ani nedopili. Přesto jsme se demokraticky shodli, že byla neutrální. Kolsh: u tohoto piva víme, že se jedná o druh piva, dalších informací se nám bohužel nedostalo. Kromě toho, že se pivo pije v Kolíně nad Rýnem a oni jsou jedni ze 14 pivovarů s právem toto pivo vařit. Pšenice tmavá: Celkem ušla. Další z proklamovaných druhů piv jako bock, ALE, stoutblack, hefe vůbec neproběhlo. Irský typ, dortmundský typ, libeň – nic, je Vám nabídnut prázdný ležák a speciál o kterém nikdo nic neví.

Další místo v našem putování patří Klášternímu pivovaru Strahov.
Umístění pivovaru přímo v areálu kláštera je prostě hrozně sexy! Bývalý pivovar z roku 1629 byl v místech dnešní restaurace, zrušen v roce 1907. Až nově provedená rekonstrukce po roce 2000 dala místu dnešní tvář. Hypotéka nebo půjčka je patrně zakotvená v cenách piva. Ceny jsou na našince vyšší, ale za skvosty, které jsou na čepu je rádi utratíte. Páni vrchní jsou v klidu, vždy po ruce, nedělají rozdíly mezi Čechy a těma vostatníma. Dokonalá sebeprezentace od tácků, firemních triček, prostírání vlajek. Na čepu Sv. Norbert Jantar, IPA, pšenice, tmavé, všechny na prvotřídní úrovni. Strahov známe a jejich sv. Norbert si dlouhodobě udržuje kvalitu. I zde najdete pivní suvenýry. Dvě skleněné sloupové vitríny na schodišťové podestě stačí. Musel jsem si něco pořídit. U vrchního vybíráte velikost trika jako někde v butiku. Po rozložení a ujištění že Vám přes tu horu svalů bude, odcházíte ke stolu a za Vámi jde brewery boy, klučina s papírovou taštičkou. Na nikoho dalšího netlačí. Nevnucuje tričko, či jiné předměty dalším. Já si ho vybral a já si ho koupil. Kdekoli jinde to spíše vypadá tak, že když si nekoupíte půllitr za 540 Kč nesmíte odejít. Strahov doporučujeme pro všechny. Je položen na velmi strategickém místě. Kousek od Hradu. A ta cesta do centra? Za nočním životem jdete z kopce, krása. Budete mít spíš problém odtud vůbec odejít, tak na to pamatujte. Po pár hodinách letního dne kdy je žízeň veliká, Vám totiž nemusí na noční život zbýt ani koruna. WC a interier jsou bez chyby. No a na konec – kouříme tady. Jak na terase, tak i v jedné ze dvou částí. Sláva!

U Tří Růží – velmi krátce otevřený pivovar a jeho majitelé než se do něčeho pustili, jistě byli okouknout konkurenci a to fakt pořádně. Jejich pivo i pokrmy zde servírované totiž mají hlavu a patu. Konkrétně u piva hlavu tvoří světlý ležák, polotmavý ležák a tmavý ležák. Pata se skládá z jednoho speciálu – 18% polotmavého chmeleného BOCKu. Ten je první ze série klášterních speciálů. Pro taxikáře stojícího věčně za rohem mají nealko Lobkowicz či kávu. Krásně plná piva se všemi parametry. Však už jsme se něco vypili a naučili, že když se dokola napijeme a nikdo nic neříká, jen se přiblbě smějeme do sklenic, znamená to, že pivo je pivo. V tomto případě měl každý něco jiného, tím lépe pro U3R. O parník vředu byl zmíněný klášterní speciál sv. Jiljí. Velmi silná aromatická chuť chmele – hořkost ale i svěžest. Adresa s místopisem je ovšem vždy na úkor stavebních prací. Dvě patra, tedy stavebně oddělená místa, avšak ani jedno pro nikotináče. Výstupy a sestupy po točitých schodech vždy až před lokál jsou namáhající pro někoho kdo má již 6 vzorků za sebou. Interier zkrášlují malby s tématikou jak vlastně došlo k udělení práva várečného tomuto domu a jiné zajímavostě. Vedle těchto maleb, které Vás nabádají alespoň v duchu bloumat bahnem po zdejších ryncích ve 14 století visí krásná, lesklá, koskatá plazma. To je špatně. Dobře, probíhalo ME ve fotbale, ale potom tam poběží co? MTV? Mimochodem na fotbal se stejně nikdo nedíval, i když na něj lákala tabule zvýrazňovačem  popsaná.  Prostě nehodící se škrtněte a sundejte 🙂 .

Název U Medvídků v nás svým názvem budil pocity, že začneme mluvit jako na malé dítě. Medvídek -klášňoučkej pivoválek, to bude pivíčto ťu ťu ťu, útulníčto. Jenže U medvídků je minipivovar,  restaurace, hotel, pivní obchod a dokonce kongresový sál. Tři patra toho největšího holení turistů co jsme kdy viděli. 650 tisíc míst k sezení. V přízemí kde se vůbec nedá dýchat a cítíte pot všech možných národností, točí Budvar. Pozor nepochopili jste! Přijdete do Pivovaru U Medvídků a v přízemí musíte pít Budvar. Takže po pracné krádeži stolu ekipě odněkud z Pandžábu, se musíme těžce zvedat a jít vo štok vejš. Tam je tedy ten pivovar… Nuceně musíme projít kolem pivního obchodu, kde mají úplně všechno. Pivo Oldgott polotmavý ležák 13° je chuťově dobrý, lépe je na tom však 1466 světlý ležák 14° extra chmelený. Největší kradač hotovosti je ale bezesporu XBEER 33. Nejsilnější ležák dle výše stupňovitosti.0,5 l za 170 Kč,0,3 l za 106 Kč. Pro 8 lidí objednáváme jednouch 0,3l. Nechtějte po nás popis chuti, zajisté velmi zajímavá a kurevsky silná, snad moc sladká. S ničím porovnat nejde, je totiž nejsilnější na světě. Krása, je tu klimatizace. Kouření na chodbě, je absolutní nesmysl. Na druhou stranu je to ale lepší, než chodit někam do Kaprovy ulice. Turistický lapač – komplex všeho, kromě vkusu. Nesourodé interiéry, prach na všem. Nosná konstrukce z fasádně neupravených plynosilikátů, schodiště ocelové. K němu navalené dva staré dubové sudy, aby nám to připomínalo pivovar. Na ně někdo prdnul popelníky a hulte holoto.

Výňatek z poznámek členů a hostů PF:

velký jak kráva
neskutečný bludiště

tvl musim zadržet dech
něco by měli udělat s klimoškou
tady maj Budvar? Ty krávo…
to je hustý, sem se vopřela a celej bok mam vod prachu
na stole prach ty vagy
turisťárna jak prase
ty vole
asi se vrátili k žaludečnímu pivu
nemůžu najít hajzlíky 

Zvláštní ale třetí místo. Hold dobrá práce s pivem 🙂

U Fleků je 1200 míst (teď nepřeháním) a proslulá tmavá flekovská 13°.
Mají tu jedno jediné pivo. I ten, kdo nemá rád tmavé s velkým nádechem kávy, by měl na jedno zajít. Alespoň na jedno. Je to přeci U Fleků, těch 59 Kč za jednoho těžkýho podmíráka snad přežijete, ne?! Peter van der Pikolik Vás pošle do jednoho ze sálů. Procházíte mezi dlouhými stoly turistů, kteří do sebe cpou kolena, klobásy, kuřata, husy a snad později večer i jeden druhého! Trochu mi bylo stydno při naší objednávce. Hned po dosednutí přišel vláček tří vrchních. První s tácem Vám na stůl vysází ty podmíráky (ani jeden z osmi se míře neblížil), druhý nese tác s panáky a pokusí se vnutit becherovku. Třetí apoštol – koncový vůz – tasí lístek a píše plot piv. Z dojmu u Fleků, který jsem měl zažitý jako něco tradičního staropražského, zbyla jen vzpomínka na divnou podřízenost Čechů. Jo jo, štěstí je krásná věc, ale prachy…

Heligonkář tu bloudí po sálech a hraje u stolu právě té národnosti, která u něj sedí. Jedna či dvě písně by měli být maximum, následuje trapnost a suché úsměvy směrem k umělci. Bohužel i od turistů. Stařík si asi v duch říká, že tohle určitě neznaj, v horším případě si už nepamatuje, že tento kus hrál. Proto je na něm, kdy trapnou chvíli ukončí a jde heligonit jinam. To, že jsme nepobyli tak dlouho abychom viděli druhé kolo zapříčinila podmíra, která na 4 pivech z osmi dělala tak deci.

Do Novoměstského pivovaru jako do posledního lokálu přicházíme těsně před zavíračkou. Kolují o tomto pivovaru zvěsti, že pokud nebudete jíst, tak Vám pivo prostě nenatočí. Nicméně my pivo dostáváme se slovy: jedno malé a končíme panstvo. Kvasnicový ležák 11° světlý a tmavý. První kvasnice tento večer. Ochucená piva banánem, zázvorem, kávou a karamelem nám nabídnuty nebyli. Sedíme totiž v podstatě mezi ježky (ostatní stoly mají židle nahoře). Kvasnice na konec pracovního dne pěkně zaplnily a chuťově nastřelily. Velmi osobitě zpracovaný interiér, doplňky jen piva týkající se. Všichni se shodneme na útulnosti. Výzdoba v podstatě od gotiky až po 30 léta minulého století. Bohužel by se více hodilo a nabídku zaplnilo ke kvasnicím doplnit klasický ležák plzeňského typu a pšenici, která bude pšenicí bez nějakých chujosměsí.

Sčítací proces proběhl v Na Blbym místě. Je to bar, kterej na úplně blbym místě není. Když víte kam zajít na slušný Prazdroj, tak vezmete za vděk i dobrou hospodou Na Blbym Místě. A věřte že nám plzeň náramně spravila chuť.

Hold pražákům, těm je tu hej.

 

 

 

Výsledky 8. Pivních Fenoménů PRAHA-vybrané pivovary
maximální počet dosažitelných bodů 560.

1.místo-KLÁŠTERNÍ PIVOVAR STRAHOV 476 bodů   http://www.klasterni-pivovar.cz/

2.místo-U TŘÍ RŮŽÍ 389 bodů  http://www.u3r.cz/cz/

3.místo-U MEDVÍDKŮ 369 bodů  http://www.umedvidku.cz/

4.místo-NOVOMĚSTSKÝ PIVOVAR 339 bodů  http://www.npivovar.cz/cz/

5.místo-BAŠTA ( U BANSHETŮ) 337 bodů http://www.ubansethu.cz/

6.místo-U FLEKŮ 320 bodů  http://www.ufleku.cz/

7.místo-RICHTER BREWERY U Bulovky 239 bodů  http://www.pivovarubulovky.cz/

 

Fotogalerie z průběhu 8. PF-PRAHA

 

 

 

 

Komentáře k příspěvku

Webdesign: Kabris|NET